Na tento den jsme se strašně moc těšili. S Helčou a pejskama jsme se měli sejít na cvičáku ve Strakonicích. Odpoledne už jsem celá nedočkavá běžela na nádraží a po chvíli už jsem s Darim a Iranem seděla ve vlaku směr Strakonice.
Až na to že bylo vedro se nám jelo docela dobře. Vlastně se ještě stala taková malá nehoda: jakýsi pán omylem šlápl Iranovi ve vlaku na packu a Iran hned samozřejmě začal ječet tak, jako kdyby ho přinejmenším násilně mučili.
Tak jsme šťastně dojeli, a za chvíli už nám Helča se smečkou šli naproti.
Došli jsme na cvičák, ale spíš než cvičení jsme se věnovali kecání, focení, kecání, kecání a focení. Samozřejmě jsme si taky něco zaběhali, trochu unavili psy a pak jsme se šli schladit k řece. Všem pejskům se ve vodě líbilo, akorát že řeka byla moc mělká, takže se tam nedalo plavat. Ale i tak se rádi osvěžili. Pak jsme se opět vrátili na cvičák. Když jsme si to vykračovali po Strakonicích se čtyřmi psy, někteří lidi na nás dost zvlášně koukali. No a =D Na cvičáku jsme ještě chvíli fotili a trénovali, ale bohužel čas utekl rychle jako voda a pak už se muselo jet domů.
Jsem strašně moc ráda že jsme našli tak svělé kamarády jako je Helča, její borderka Líza a jorkšírek Kubík =) Děkuju osudu za to, že jsme se tenkrát potkali na závodech a že bydlíme blízko od sebe =D Byl to jeden z nejlepších dnů prázdnin.
Až na to že bylo vedro se nám jelo docela dobře. Vlastně se ještě stala taková malá nehoda: jakýsi pán omylem šlápl Iranovi ve vlaku na packu a Iran hned samozřejmě začal ječet tak, jako kdyby ho přinejmenším násilně mučili.
Tak jsme šťastně dojeli, a za chvíli už nám Helča se smečkou šli naproti.
Došli jsme na cvičák, ale spíš než cvičení jsme se věnovali kecání, focení, kecání, kecání a focení. Samozřejmě jsme si taky něco zaběhali, trochu unavili psy a pak jsme se šli schladit k řece. Všem pejskům se ve vodě líbilo, akorát že řeka byla moc mělká, takže se tam nedalo plavat. Ale i tak se rádi osvěžili. Pak jsme se opět vrátili na cvičák. Když jsme si to vykračovali po Strakonicích se čtyřmi psy, někteří lidi na nás dost zvlášně koukali. No a =D Na cvičáku jsme ještě chvíli fotili a trénovali, ale bohužel čas utekl rychle jako voda a pak už se muselo jet domů.
Jsem strašně moc ráda že jsme našli tak svělé kamarády jako je Helča, její borderka Líza a jorkšírek Kubík =) Děkuju osudu za to, že jsme se tenkrát potkali na závodech a že bydlíme blízko od sebe =D Byl to jeden z nejlepších dnů prázdnin.
(Nějak záhadně se mi pomíchaly fotky v adresáři, takže nejdou po sobě tak jak byly vyfocené, takže se omlouvám)
Fotky ode mě najdete tady, fotky od Helči tady.
Jestli se chcete podívat na Helčiny stránky, tak můžete zde :-)
