Iran - operace

(zjištění, operace, po operaci)
 

Někteří z vás asi ví, jiní možná ne. Iran nemá sestouplá obě varlata. A to se mu bohužel stalo osudným. Každý pes s touto vadou by měl jít na operaci hned, dokud je mladý a nic mu nehrozí. My jsme tohle nevěděli. V roce 2002 když byl Iranovi jeden rok, jsme o ničem takovém ani netušili. Naše veterinářka o Iranovo vadě věděla a nic nám neřekla. A tak jsme tomu nic netušíc nevěnovali žádnou další pozornost. Později jsme se dozvěděli, že psi s touto vadou by měli jít na operaci, ale nevěděli jsme že je to opravdu NUTNÉ. Iran žil spokojeně bez nějakých příznaků až do konce února 2010. Ale pak najednou, ze dne na den začal být divný, jako by z něj vyprchala všechna energie, nechtěl jíst, nechtěl si hrát, prostě byl úplně bez chuti do života. Začal mít i problémy s udržením moči, a tak jsme museli běhat každou chvíli ven. Všimli jsme si, že jakoby mezi slabinami má něco jako nádor. Hned další den jsme šli k naší veterinářce, která nedokázala přesně odhadnout o co se jedná, tak Iran dostal alespoň injekci proti otoku, proti bolesti a antibiotika. Další den dostal novou dávku. Veterinářka ho znovu prohlédla a potvrdila nám, že by se mohlo jednat opravdu o nádor. Doporučila operaci, ale jelikož si na ní všichni jen stěžují a navíc ani ona sama pořádně nevěděla o co jde a ještě navíc když se zmínila že při operaci by mohlo dojít i k tomu že by Iranovi musela rozseknout pánev, rozhodli jsme se že Irana u ní operovat v žádném případě nenecháme. Hned ten den jsme jeli do Strakonic, kde je opravdu dobrý veterinář. Má suprové vybavení a ví co dělá. Hned po prohlídce nám oznámil že to musí okamžitě ven, jinak Iranovi zbývají 2 - 3 měsíce života... Řekl nám že se mu ten "nádor" začal tvořit už v přibližně jeho 5ti letech, ale projevilo se to až teď. Tak jsme neváhali a hned dva dny nato jsme vezli Iránka na operaci...

Dnes (1.3.2010) taťka Irana ráno odvezl. Já jsem u toho bohužel nemohla být, protože jsem musela sedět ve škole. Celý den jsem na něj myslela. Kolem 13hod. bylo vše hotové a taťka Irana domů přivezl po 15 hodině. Když jsem přišla ze školy domu, Iran už byl taky doma. Nejdřív spal, ale jak mě slyšel otvírat dveře tak se chtěl vypravit za mnou jít mě přivítat. Bohužel je ale 1. den po operaci moc oslabený, takže jen kňučel a nemohl ani vstát :-( V pravé přední pacce má navíc ještě zapíchlou kapačku s nějakými výživnými látkami.

Podle veterináře se operace podařila, až se Iranovi zahojí rána, tak bude žít normální život jako dřív. Nakonec se prokázalo že to co měl uvnitř sebe nebyl klasický nádor, ale "jen" to zbytnělé nesestouplé varle. Ale i pro jistotu ho poslal někam na rozbor, abychom se dozvěděli jestli je to zhoubné nebo ne. Na výsledek budeme muset počkat ještě měsíc...:-( 
Jsem ráda že jsme byli zrovna u tohoto pana veterináře, protože to Iranovi udělal moc hezky. Na to jak ten "nádor" byl velký, má Iran strašně malou ranku, takže po zahojení nepůjde ani nic znát. 
Je hrozné že Iran musel tohle podstoupit, kdybychom byli už dřív informovanější, k ničemu takovému nemuselo dojít...:-( Od této chvíle jsme se rozhodli, že k veterináři do Strakonic už budeme jezdit pořád. Třeba i jenom kvůli očkování.

Děkujeme všem, kdo Iránkovi v těchto těžkých chvílích drželi palečky!
 

Průběh po operaci:

1. den - Iran ještě celý den napůl spí po anestetikách, má kapačku do žíly. U slabiny má asi 5 cm dlouhou ránu. Může chodit, ale zatím je celý omámený, takže jen leží. Jíst bude normálně, ale nesmí skoro vůbec pít. Jde na něm vidět že ho rána bolí a pořád pokníkává. Do schodů ho musíme nosit.

2. den - od včera se to hodně zlepšilo, Iran už má povoleno chodit do schodů, dnes venku už vesele běhal, byl na kontrole a dostal vitaminové kapsle proti zánětu, byla mu sundána kapačka z nohy

3. - 6. den - Iran je tak v pohodě jako snad ještě nikdy. Všechno je v naprostém normálu zrovna teď by se do všeho pustil po hlavě a má až přebytek energie. Bohužel ale nesmí dělat žádné prudké pohyby nebo skoky, takže pořád čekáme až se rána úplně zahojí, což bude ještě nějakou chvíli trvat. Stále bere vitamíny proti zánětu.

14, den - včera Iran dobral tabletky proti zánětu a dnes už jsme jeli na vyndání stehů. Od této chvíle je podle veterináře Iran plně zdravý a může se pohybovat naprosto bez omezení. Iran má teď skvělou náladu. Jsem ráda že to máme za sebou :) Ani jsem nečekala že se z toho dostane tak rychle. Rána už se mu i pěkně zahojila a jediné co zbylo je malá jizva. Poslední známky po operaci jsou ta vyholená místa, ale ty časem zarostou :)