Informace

Magic Maya

Maju jsme "vysvobodili" z vimperkého útulku na začátku srpna 2010.  Původně jsme tam šli jen pomáhat, ale jen co jsem poprvý Maju uviděla, tak mi bylo jasný, že jí tam prostě nechat NEMŮŽU. Jen seděla v koutu kotce a třásla se strachy. Byla tak vystrašená, že si nechtěla vzít ani nic k jídlu (teď sní všechno na co přijde). Tak jsem si sedla k ní do kotce a mluvila jsem na ní tak dlouho, až se odvážila ke mně přijít. Jakmile zjistila že jí nic neudělám, stoupla si na zadní a přední packy mi položila kolem krku :) A to dělá doteď. Když se k ní skloníte, prostě vás jakoby obejme a snaží se co nejvíc přitisknout :)) Bohužel jsme si jí nemohli vzít hned, ale museli jsme čekat 10 dní jestli se neozve původní majitel. Tak jsme si jí aspoň brali po tu dobu přes den domu, ale bylo strašný jí tam na noc vždy odvést a nechat jí tam. Další ráno, když jsem přišla a vypustila jí z kotce, tak mi skákala až na hlavu a vždycky se u toho počůrala :D 
Když byla Majka konečně úplně naše, začala pořádná socializace. Doma zezačátku nedůvěřivě koukala i na zvuky z televize atd.  Nejdřív jsem jí venku vodila na stopovačce a to z toho důvodu, že jsem chtěla zjistit, jestli se nás venku bude držet a jak bude reagovat na přivolání. Naštěstí v tomhle byla úplně úžasná a neměla žádný problém, takže po čase začala chodit na volno, jako naši ostatní pejsci :) Začali jsme vyjíždět do měst, aby si zvykla na ruch a snažila jsem se jí vodit mezi lidi, aby se přestala aspoň zčásti bát. To se nám docela podařilo. V dnešní době už nemá velký strach skoro z ničeho, ikdyž vyloženě sebevědomá asi nikdy nebude. Ze začátku totiž stačilo, aby se na ní někdo jen trochu špatně podíval a hned se počůrala strachy. To už je naštěstí ale definitivně za námi :) Když jdeme v noci venku a někoho potkáme, tak ho ohlásí štěkotem, ale jinak je v pohodě. Doma nám toho už stihla zničit tolik, že snd překonala i naše ostatní psy dohromady. 
Jinak je to ale strašně velkej mazel. Ráda si lehne k někomu na klín a tam odpočívá. V noci spí zásadně celá pod peřinou. Nechápu jak tam může dýchat :D Taky má ráda teplo, a naopak nesnáší zimu.  
Maja ráda "šikanuje" menší psy než je ona sama. Ne že by jim chtěla ublížit, ale její styl hraní je trochu sadistickej :D Neskutečně ráda si hraje, hlavně s míčkem a nejvíc s frisbee diskama. Je to hodně dobrá skokanka, skáče ráda a pořád :D Z místa vyskočí klidně 2 metry vysoko. Je strašně šikovná, snaží se zavděčit a ráda se něco učí :)

Jsem prostě moc ráda že jí máme a že se z ní sal tak úžasnej pes. I psi z útulku si zaslouží šanci a zvlášť, když většinu z nich nepotkalo na začátku života nic hezkýho. Ze začátku to s nimi nemusí být lehký, ale když to začáteční období dokážete překonat, tak to pak fakt stojí za to. Radši ani nemyslim na to, kde byla Majka před tím, než se dostala do útulku a pak k nám. 
Teď je z ní ale moc úžasná a veselá fenka která se každýmu líbí :))